Fake news, pravda či lež?

Fake news, lživé příspěvky, dezinformace na Facebooku. S těmito pojmy se setkáváme stále častěji. Dle průzkumu STEM 25 % obyvatelů České republiky věří dezinformacím a jako primární zdroj informací uvádí sociální sítě. Jak poznat takové příspěvky? A do jaké míry mohou ovlivnit myšlení a rozhodování lidí?

Díky sociálním sítím můžeme být ve spojení s přáteli v reálném čase kdekoliv na světě. Vyvstává ale i jejich temná stránka. Hoaxy a nepravdivé zprávy se šíří prostřednictvím sociálních sítí velmi rychle a stále častěji zasahují do rozhodování lidí v reálném životě.

image

Rozmohl se nám tady takový nešvar

Rok 2017 byl pro Facebook náročný, do popředí se dostávají fake news neboli nepravdivé informace, které ovlivňují smýšlení uživatelů. Jejich sdílení nebylo nikdy snazší. To vše je podpořeno sociálními bublinami, které na sítích vznikají. Facebookový algoritmus je uzpůsoben tak, aby nám ukazoval ty příspěvky (stránek, přátel, skupin), které se nám pravděpodobně budou nejvíce líbit. Řada uživatelů není schopná zhodnotit problematiku objektivně, je obklopena stejnými názory, které je v těch jejich jenom utvrzují. Analýza Lidových novin představuje sociální bubliny Čechů, odkud příznivci jednotlivých stran přijímají informace.

image

Češi v zajetí sociálních bublin, zdroj: https://www.lidovky.cz/bubliny.aspx

Facebook už dávno neslouží pouze ke komunikaci se svými přáteli, ale spíše k procházení obsahu medií, stránek či skupin. Zatímco dříve jsme ve feedu potkávali především fotky roztomilých miminek a co měl kdo k obědu, dnes jsou sociální sítě hybnou sílou v ovlivňování společenského názoru.

Marku, máme problém

Uživatelé přijímají pouze ty zprávy, se kterými souhlasí, a již si neověří, zda jde o informace podložené a pravdivé. Navíc je stále více uživatelů, kteří čerpají informace pouze ze sociálních sítí. Z průzkumu Českého rozhlasu vyšlo najevo, že 20 nejsdílenějších zpráv ze zpravodajských zdrojů získalo o 4 % méně interakcí než zprávy z dezinformačních webů, kde jsou většinou autoři anonymní.

To vše nahrává rychlému a neomezenému sdílení fake news na sociálních sítí. Dle průzkumu společnosti Socialbakers tvoří takové zprávy z 87 % odkazy, 10 % fotografie a 3 % videa.

Jednou z dalších příčin šíření fake news je rapidní úbytek příjmů mediálních domů. Tento pokles, jak vyplývá z níže uvedeného grafu, začal kolem roku 2004, tedy v době nástupu Facebooku. (Facebook začal s reklamou v roce 2009) Od té doby dále příjmy nepřetržitě klesají.

image

Zdroj: https://www.statista.com

Lidé již nechodí na zpravodajské weby, aby si procházeli zdlouhavé analýzy komplikovaných problémů. Ale konzumují obsah prostřednictvím vybraných útržků zpráv ve svém feedu. Podle satirického webu Science 6 z 10 lidí si přečte pouze titulek odkazu, který sdílí, neprokliknou se na celý článek.

Uživatelé si tak vytvářejí názor pouze na základě povrchního shrnutí článku, nechtějí se dostat k podstatě daného problému hlouběji. To vše opět nahrává k šíření dezinformací.

Vzniká koloběh, kdy ověřeným mediálním domům klesají příjmy z reklamy, jejich články s věcnými nadpisy nenutí prokliknout se na web. Články důvěryhodných zdrojů nejsou tolik čtené jako ty dezinformační, a tak ubývá množství peněz do kvalitní (obzvláště investigativní) novinařiny. Naopak méně důvěryhodné weby vytvářejí články za účelem prokliků na danou stránku. Tyto stránky jsou financovány z neznámých a často pochybných zdrojů.

Řada takových webů je pak tvořena přímo na objednávku a psaní článků připomíná věštění z křišťálové koule.

Projevuje se to zejména v době voleb, kdy se část politických kampaní přesouvá na sociální sítě. Nedílnou součástí toho jsou právě dezinformační zprávy, které se šíří nebývalou rychlostí. V posledních dvou letech byl Facebook značně kritizován za ovlivňování veřejného mínění během amerických prezidentských voleb.

Politika a fake news

V době amerických prezidentských voleb se pojem fake news začal objevovat stále častěji a nabýval na své důležitosti v ovlivňování smýšlení společnosti. Až 40 % Američanů získávalo zprávy pouze ze sociálních sítí. Facebook rovněž potvrdil ovlivňování voleb z ruské strany, identifikoval přibližně 500 falešných ruských účtů s napojením na Kreml, ty vydaly do reklamních příspěvků 100 000 dolarů. Bylo potvrzeno více než 3000 sponzorovaných příspěvků, které vidělo více než 11,4 milionů Američanů. Většina příspěvků se týkala témat imigrace a muslimů, byla zacílená proti Hilary Clintonové a rozdělovala společnost.

image

Zdroj: https://democrats-intelligence.house.gov

S dezinformačními příspěvky se potýká i český Facebook. Ať už v době parlamentních voleb či během současné prezidentské volby. Letošní rok není v šíření fake news výjimkou, kampaně obsahující vymyšlené informace se objevovaly již v prezidentské kampani v roce 2013, kdy se šířily informace například o tom, že v rodném sídle manželky Karla Schwarzenberga jsou obrazy s nacistickou tématikou.

I v Česku nastává problém s uzavřenými sociálními bublinami, neochotou si dané informace potvrdit a zvážit danou problematiku z více úhlů pohledů. A tak se stále častěji po přihlášení na Facebook zobrazují sdílené příspěvky hlásající propagandistická hesla, upravené polopravdy, mylné informace a útoky na jednotlivé kandidáty s cílem ovlivnit a rozdělit společnost.

Sponzorované politické příspěvky na Facebooku a výdaje na ně v rozpočtových kampaních dostávají stále větší prostor. Není divu, konkrétní verze příspěvků může být zacílena na danou cílovou skupinu dle věku, bydliště, vzdělání apod. Můžeme velmi efektivně pracovat například s informací ohledně nebezpečí pro naše děti a zacílit na matky ve věku 24-40 let, které bydlí v severních Čechách.

Reklama na politická témata se ukázala jako problémová, neboť jde o jednoduchý, rychlý a celkem levný nástroj pro manipulaci s názory uživatelů. Právě proto plánuje Facebook pro politickou inzerci zpřísnit pravidla. Uvedl, že rovněž testuje možnosti zobrazení všech reklam, které daná stránka publikuje. Jestli se ovšem tento test dostane také do reálného provozu, zůstává otázkou.

Jak poznat fake news?

Dvakrát měř jednou řež

Jak vypadá taková falešná zpráva? Často není těžké manipulativní příspěvky rozpoznat.

Samotný Facebook dokonce vydal v tištěných mediích návod, jak takové dezinformační příspěvky poznat.

  1. Nevěřte nadpisům - lživé zprávy mají často poutavé, senzachtivé tituly. „ŠOK, NEUVĚŘÍTE…“
  2. Prověřte zdroj - znáte daný zdroj a je důvěryhodný, má tradici, etický kodex? Ověřte informaci také v jiných medií, zkombinujte zdroje i mimo svou „bublinu“.
  3. Podívejte se na url - řada stránek využívá podobné názvy jako ověřené mediální zpravodajské domy, nenechte se tím zmást.
  4. Kdy příspěvek vyšel - souvisí daný článek s aktuálním děním?
  5. Anonymní autor je podezřelý - fake news jsou často dílem anonymního autora, který neuvádí zdroje či cituje dalšího neznámého autora.
  6. Manipulativní fotografie, videa - často se stává, že fake news pracují se sestříhanými fotkami či videi dle určitých záměrů. Ověřte si ve vyhledávači původ fotografie či prohlédněte si nesestříhané video.
  7. Fakta si nejdříve ověřte a pak sdílejte - jste si opravdu jistí, že dané výroky či informace jsou pravdivé? Zjistěte si více důvěryhodných informací, až poté zprávu sdílejte.
  8. Pozor na fotomontáže, formátování textu - dezinformační příspěvky vynikají výrazným formátováním - fotomontáže, barvy, velká písmena, která nutí daný odkaz rozkliknout.

V Česku byla nově vydána kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích, kterou napsali studenti Masarykovy univerzity pod vedením pedagodů Miloše Gregora a Petry Vejvodové. Na své webové stránce Zvol si info přibližují problematiku falešných zpráv.

Žebříček českých nejsdílenějších zpráv si můžete prohlédnout zde.

image

Fake news – manipulativní, výrazné koláže

image

Fake news – titulky vyvolávající paniku a strach

image

Fake news – gramatické chyby

image

Fake news – bulvární nadpisy lákající k proklikům

Jak bojovat se šířením dezinformací?

Odborníci se shodují v tom, že nejlepší prevencí je osvěta uživatelů sociálních sítí, jak pracovat s ověřováním zdrojů, upozorňování na dané nesmysly a lživé zprávy.

Za všechno nemůže jen Facebook

Nesvádějme situaci jenom na sociální sítě. Ukazuje se zejména problém absence kritického myšlení, díky kterému rozumíme tomu, jak věci doopravdy fungují. Dokážeme poté dělat lepší rozhodnutí. Problém je také se schopnosti vymanit se ze své názorové bubliny. V přátelích se vám zobrazují příspěvky těch, se kterými nesouhlasíte? Řešením není jejich smazání, ale debata a upozorňování na mylné informace.

Zatímco na Facebook se v Česku denně připojí 3,8 milionů uživatelů, aby prostřednictvím něho přijímala informace, na školách se učí dle stejných osnov ještě z dob, kdy sociální sítě neexistovaly. Uživatelé neumí pracovat s ověřováním informací a kritickým zhodnocením faktů.

Pokud si nejste jisti, že je daná informace pravdivá, nesdílejte ji.

Zabráníte tím sdílení bezduchých a neověřených informací.

SKANDÁL! Tenhle článek si nemůžete nechat ujít.

  • Celkový průměr hodnocení: 5.0 z 5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5

27. ledna 2018

Zaujal vás článek? Sdílejte ho.

Máte k článku výhrady? Dejte to autorovi sežrat!

Zatím nikdo nepřidal komentář. Buď první!

  (nebude nikde zveřejněn)
Položky označené hvězdičkou jsou povinné