Zamilujte se do toho, že Copycamp nebyl tak úplně o copywritingu

Digichef

Intimní osvětlení při svíčkách, křesla z chaty prarodičů, pozlacené hrnečky ze střežené vitríny v kombinaci s těmi s cibulovým vzorem z té ještě střeženější vitríny. Prostředí pro copy akci naprosto vyhovující. Pohodlně se usaďte a přečtěte si unikátní slohový útvar, který jsme pro vás s Alžbětkou připravily. Je to totiž napůl rozhovor a napůl reportáž. Budu tomu říkat „reporvor“ nebo „rozhováž“, ještě jsem se nerozhodla.

image

Kino Royal.

V prosinci, kdy každý markeťák zažívá skutečné peklo, nám povyražení v podobě Copycampu přišlo celkem vhod, a tak jsme po úspěšné registraci zabalily dárky a odnesly je ke stromečku do kina Royal.

image

Tohle je ten stromeček v tom kině.

Bětko, tady napiš něco o úvodním slovu Tomáše Vyskočila.

Znáte to, je to něco jako big data nebo pubertální sex, všichni o tom mluví, ale málokdo opravdu ví, o co jde. Tak o tom mluvil Tomáš Vyskočil z H1. Víte?

Jde o spojení obsahu a marketingu, které může fungovat různě s různými cíli, ale způsob, po kterém všichni toužíme, je jasný. Sedíte u baru, přijde dívka, dáte se do řeči, vydržíte si povídat, odvezete ji domů. Pak se potkáváte pravidelně, častěji a nakonec o vás zjistí sama to, o čem byste ji tenkrát na baru museli pracně přesvědčovat pomocí direct technik a PR argumentů.

Mně v prvním bloku přednášek, které se vlastně copywritingu moc netýkaly, utkvěla v paměti kampaň Čmajzni turban, kterou přišli představit Alena Oswaldová za stranu klienta (Nestlé) a Tadeáš Novák za stranu agentury (Pria). Dobře ukázali postup, jakým kampaň vznikala a jak občas věci, které vymyslíme, a zdají se nám bezva, můžou ostatním připadat úplně přes čáru. Trochu mi to připomnělo větu našeho šéfa: "Lunko, někdy ty věci dostáváš do stavu, kdy je chápeš jenom ty."

Druhý blok už byl o něco dynamičtější

Přednáška Lukáše Hurycha by-la-skvě-lá! Zrovna to ráno jsme si s Bětkou říkaly, že ke psaní potřebujeme muziku. No a najednou přišel na podium člověk, který nemluvil o psaní webů, ale o psaní songů. S první písničkou jste cítili, že vás i přes naprostou absenci topení v sále cosi uvnitř zahřálo. Připodobnění procesu tvorby songu k procesu psaní copy mně bylo nesmírně blízké a díky za tenhle audiovizuální zážitek.

image

Zážitek, který přinesl Alžbětin outfit.

Bětko, řekni něco o holkách ze Zootu. Víš, o těch, jak si nepamatuješ jména, ale vzpomeneš si na barvu vlasů :) Ta blondýna byla super, co?

Byla boží, ale můj vánoční svetr nikdo nepřekonal, ani holky ze Zootu :) Každopádně bylo vidět, že holky mají svůj dreamjob, baví je všechno, co dělají i lidi, se kterými to dělají. Bára, která dělá v Zootu mimo jiné ty vymazlené newslettery, to na pódiu rozjela, takže se její hlášky už teď stávají legendárními. „Oblékání je o svlékání. Nejlepší věci zažíváte svlečení. Jen tak.“

Fakta, která jsme nevěděly, ale po absolvování Copycampu už víme:

  1. Že akce nesloužila k edukaci copywriterů, ale ke zviditelnění konkrétních projektů.
  2. Že stříkat po sobě během přednášky Maru Kortanové v uzavřené místnosti kořeněný parfém je nejspíš v pohodě. (Posíláme VELKÝ DÍK dámě v zeleném, která nás skoro otrávila.)
  3. Že v content marketingových aktivitách se dají vyhrávat ceny, a to je výzva!
  4. Že spousta copywriterů neumí vyslovovat slovo „copywriting“. (To „w“ se nečte kdyžtak…)
  5. Že chlebíčky nakonec nechyběly.

image

Málokdy poslechnu.

P.S.: Alžbětka děkuje neznámému Ježíškovi za dárek, který jsem jí osobně zpod stromečku vybrala.

image

Obal prodává!

Tipněte si, co bylo obsahem krabičky.

  • Celkový průměr hodnocení: 4.0 z 5
  • 4.0
  • 4.0
  • 4.0
  • 4.0
  • 4.0

11. prosince 2014

K článku již nelze přidávat další komentáře.

  1. Richard Dobiáš | 11. prosince 2014

    Já bych s tou výslovností na nás textaře nebyl tak přísný. Onehdy jsem se nad tím zamýšlel a... http://www.o-psani.cz/kopyrajtr-rikate-ja-rikam-normalne-kopyvrajtr

    A co bylo v krabičce? :)

  2. Lulu Perlíková | 11. prosince 2014

    Richarde, vám to nerve uši? Dobře, nerve. Mně teda jo. Ještě štěstí, že my copywriteři o tom víc píšeme a míň mluvíme :)

    No a v krabičce bylooo... ořezávátko!

  3. Richard Dobiáš | 11. prosince 2014

    Lulu, jestli to rve nebo nerve uši, to je subjektivní, ne? Proto jsem sepisoval zamyšlení. Na pravou výslovnost v angličtině asi nic nemá, takže jak si to do češtiny převezmeme... přijde mi přirozenější "w" přiznat. Ostatně neříká se sprejer, ale vrajter :D. Ale chápu, že angličtinář skřípe zuby.

    Hmm, takže Kick-Ass tam nebyl, škoda. To jste ostrouhala, vlastně ořezala. Třeba příště :). Chtěl jsem si tipnout řezačku na vinylové pásky, ale to by nebylo tak vtipný.