Půl roku příprav se stupňující se intenzitou, pak 4 dny euforie prostřídané s únavou a prokládané energy drinky, flaštičkami Jacka a několika hodinami spánku. To je Marketing Festival očima partnerské agentury, očima Sunu.
O Marketing Festivalu se toho už opět napsaly stohy. Kuba představil svůj strategický pohled, Bára něco, co i přes veškerou snahu fakt nedokážu přečíst. A na mě zbyla tradičně rubrika onlinového bulvárku. Mrkněte tedy, jak jsme si to užili.
Čtvrtek byl takový klasický hektický poslední den. Rychle dodělat všechny resty a jedeme. Vyrazili jsme na etapy, protože nás letos jelo jak psů. Konkrétně 17 psů, což je zatím náš rekord. Největší výprava cestovala vlakem, kdy jsme si konečně po celém zkráceném týdnu oddychli.
Podobně si ale oddychli i ostatní kolegové, co zůstali v práci. No, ne každý z toho byl nadšený. Že, Ivet...
Do Ostravy jsme dorazili už za tmy. Ubytovali se (někdo na hotelu, někdo v bordelu #ostravarulez) a vyrazili na warm-up párty na VŠB. Ještě, že to bylo ofiko označeno jako rozehřívací program. Párty byla fakt slabá - 400 natěšených lidí, jedna pípa, jeden "bar", fronty a uvaděčka, která skoro od začátku pravidelně upozorňovala, že za chvíli končíme.
Naštěstí nás Bára provedla do nedalekého studentského klubu, kde byla zábava již na úrovni. :-)
Lehce rozlámaní jsme se přesunuli do prvního ostrého #mktfest dne. Tam už čekala klasická festivalová zábava, jak jsme zvyklí. Kávička, snídaně, naplněný sál a přednášky. Komentáře na jejich kvalitu si odpustím, bavil jsem se o tom s více lidmi a víceméně se všichni shodli, že to mohlo být lepší, resp. že už to bylo lepší. Jak jsme se ale dozvěděli od Michala Pastiera, celkový dojem se posuzuje dle hlavního peaku a konce. A právě Pastierova závěrečná přednáška bylo to, co výrazně zlepšilo dojem z celého dne.
Marketing Festival ale není jen o přednáškách. Super jsou i doprovodné programy. Letos jsme si dali opravdu záležet a připravili jsme si celé westernové městečko. Mohli jste si zajezdit na býkovi, dát si panáka, energy drink, šňupnout tabák nebo prostě jen tak pokecat.
Bageta, naše mediální hvězda, se zhostil nejen role pouťového uvaděče, kdy k býkovi přivedl několik desítek kovbojů, ale i role moderátora našeho živého vstupu. Takže, kdo si chce ochutnat festivalovou atmosféru ještě jednou, koukněte na video.
Po přednáškovém programu nás čekala další část dne a to první festivalová párty ve Světě techniky. Prostory to byly zcela unikátní. Na vlastní kůži jsme si tam vyzkoušeli řadu věděckých exponátů. Mě třeba nejvíc dostala tahle koule, do které jste si vlezli a všude okolo viděli jen barvy.
Jenomže každá dobrá akce stojí a padá na cateringu a dostatku alkoholu. Ostravští dodavatelé se v tomto ohledu opět nepředvedli a neuvěřitelné, skoro hodinové fronty na pivo brzy odradily většinu návštěvníků. Naštěstí má Ostrava Zadní vrátka. Rozuměj klubík na Stodolní o rozměrech 10x10 metrů, kam se postupně vydala celá Sunní výprava a záhy na to i v podstatě celá česká onlinová scéna. Fotodokumentace bohužel/naštěstí chybí. Snad jen drobná poznámka. Určitě je dobré mít s sebou domorodce, který si dokáže zřídit pořádek. Bára by mohla vyprávět.
Těžká jsou rána opilcova. Se zbytky sil jsme se vykopali do GONGu, kde na nás čekala kontroverzní přednáška Jima Bankse o tom, jak v PPCčkách "očůrat" pravidla a zákazy, což vyvolalo dost negativní reakce především ze strany zástupců Google.
Jim Banks je jinak fajn týpek. Třeba, když jsem ho požádal o selfie, vyzval mě, ať si mu sednu na kolínko. No, s díky jsem odmítl.
Sobota byla obsahově daleko zajímavější než pátek a stoupající tendenci korunovalo absolutně nejlepší "divadelní" představení posledního řečníka Michaela Lykke Aagaarda o psychologii honu za konverzemi. Jeho vystoupení katapultovalo celý #mktfest definitivně zpět do výšin, kde jsme na něj zvyklí.
Hvězda večera Michael Lykke Aagaard (napravo) s moderátorem Craigem Sullivanem (vlevo) a samozřejmě Sany a já.
A to nás ještě čekala závěrečná párty s nadupaným playlistem. Členité prostory Starých koupelen i nulové fronty daly zapomenout na předchozí nedostatky. Především audiovizuální show DJe Dangera byla přesně podle mého gusta.
Opět jsme to dotáhli až do úplného konce. Procházka po Stodolní, kde Petr ujišťoval veškeré kolemjdoucí dámy, že od nás opravdu nic nedostanou, byla takovou sladkou tečkou za celým Marketing Festivalem.
Jako čerstvě vyorané myši jsme se za pár hodin na to shromáždili na ostravském Hlavním nádraží a vyrazili směr domů. Bylo to náročné, spánkový deficit jsme doháněli ještě celý další týden. Ale teď už jsme opět v plné síle a pomalu se začínáme těšit na další ročník.