Jít na Facebook za každou cenu a spálit se

Digichef

Co když jste firma, která dělá dobře svoji práci, ale v sociálních sítích se to nijak neprojevuje? Co když na svou stránku horko těžko naženete nějakých 113 fanoušků a u vašich příspěvků se objeví jedna interakce za týden? Pominu možnost, že sdílíte nekvalitní obsah - očividně čtete oborové blogy, takže vám jeho tvorba nedělá problém. Pes může být zakopaný hlouběji. Pojďme ho vykopat.

Sociální sítě jsou zrcadlem skutečného světa

Rádoby poetický nadpis zní jako klišé, ale s tím nic neudělám. Ani nechci. Nejen Facebook, ale sociální sítě obecně vidím jako místo, kde se pouze ukáže velikost komunity, která už kolem vaší značky existuje. Těžko tam komunitu vytvoříte, pokud v "reálném světě" neexistuje.

image

Sociální sítě zrcadlí skutečný vztah, který k vaší značce zákazníci mají. Za obrázek díky http://n.pr/OXrHo0.

Fakt máte lidem co nabídnout?

V určitém momentě se Facebook "stal nutností". Rázem tu máme dvě kategorie firem - ty, které lidé mají rádi, a ty, které rádi nemají. Tohle uvažování logicky vydláždilo cestu dvěma způsobům uvažování:

  1. mají nás rádi = jdeme na Facebook,
  2. nemají nás rádi = stejně jdeme na Facebook a něco s tím uděláme.

Zdá se mi, že se marketéři dostali do takového facebookového rauše, že zapomněli na třetí skupinu firem. Na skupinu těch, které jsou lidem v podstatě ukradené, dokud dělají svou práci tak, jak mají.

Pokud vyrábíte nejlepší paštiku na světě, nestačí vám, že ji lidé kupují? Vážně na ni musí pět ódy na Facebooku? A co když máte patent na pětivrstvý toaletní papír, zatímco ti tragédi odvedle vyrábějí jen třívrstvý? Dejte si to na obal, ale nechtějte po lidech, aby se kvůli tomu podíleli o své zážitky s ním (hlavně ne na Instagramu).

Dobrý, ale jak poznám, jestli na Facebook jít, nebo nejít?

Jednoznačná odpověď buď neexistuje, nebo se přede mnou dobře skrývá. Zkrátka ji nemám. Mohu-li ale býti tak smělý a dát vám tři rady, budou to tyhle:

  1. Odpovězte si na otázku - mluví se zapáleně o mém produktu mimo sociální sítě? Pokud provozujete nejlepší mexickou restauraci široko daleko, pravděpodobně ano. Pokud vyrábíte boilery, pravděpodobně ne.
  2. Zeptejte se sami sebe - stal bych se fanouškem vlastní stránky? Samozřejmě že stal, je to přece vaše stránka. Ale zkuste se na to podívat očima zákazníka. Má důvod pustit do svého kanálu novinek dalšího vetřelce?
  3. Odpověděli jste dvakrát ano? Bravo! Než ale usnete na vavřínech, položte si ještě jednu otázku - kdybych byl zákazníkem, jaký obsah bych chtěl na Facebooku vidět?

Zůstaňme u mexické restaurace. Vaši fanoušci nejspíš vědí, že děláte parádní Tacos. Proto se stali fanoušky. Co takhle jim místo toho říct, kdo jim jejich oblíbenou delikatesu připravuje? Z jakých surovin vzniká? Proč do ní dáváte právě to a to? Boom! Rázem máte unikátní obsah, který nikde jinde nenajdou.

Jo, a z tohohle článku si teda mám odnést...?

Můžete si z něj odnést třeba to, že jsem skeptický vůči všeobecně zažitému názoru, že "kdo není na Facebooku, jako by nebyl".

Větší radost by mi však udělalo, kdybyste nad svým působením v největší sociální síti světa chvíli v klidu popřemýšleli. Co přináší vám? A co vašim zákazníkům? Opravdu se vám vyplatí investovat do toho čas, peníze a energii?

Dejte mi vědět, na co jste přišli.

  • Celkový průměr hodnocení: 3.0 z 5
  • 3.0
  • 3.0
  • 3.0
  • 3.0
  • 3.0

2. července 2013

K článku již nelze přidávat další komentáře.

  1. Jiří Kratochvíl | 3. listopadu 2013

    To je hezky napsáno, já to vidím stejně. Rozhodně neplatí to, že stejně jako dnes musí mít každý web, musí mít každý fejs. Prostě když není co říci (nebo to neumím, nebo nemám čas-hodně času na správu, ...), tak je to zbytečná snaha, která značce jen uškodí.