Jak vyplynulo z výzkumu ZOČI (Zpráva o českém internetu), který společnost Factum Invenio realizuje pravidelně již od roku 2000, v současnosti využívá internet 53 % obyvatel ČR. Je to téměř o deset procentních bodů více než před dvěma lety (44 %). K internetu se často připojuje především mladší generace, studenti, lidé s vysokoškolským vzděláním a vyšším příjmem. Roste též podíl domácností připojených k internetu - dnes je více než třetinový (37 %), přičemž ještě před dvěma lety disponovala připojením pouze čtvrtina českých domácností (24 %). Pokud se ovšem podíváme do zahraničí, zjistíme, že v porovnání s Evropou, a zejména Skandinávií, nejsou tato čísla nijak závratná.
„Hlavní bariérou využívání internetu je nepříliš velká počítačová gramotnost české populace a s tím související pocit, že internet není potřeba“, říká Michal Peca ze společnosti Factum Invenio, dále dodává: „Nezanedbatelnou překážkou expanze internetového připojení do českých domácností zůstává měsíční cena připojení k internetu, která je pro poměrně významnou část domácností příliš vysoká. Z tohoto důvodu mnoho lidí, kteří mají možnost připojit se k internetu v zaměstnání nebo ve škole, využívá této příležitosti a nemá zájem o pořízení internetu domů“.
Dlouhodobě je zaznamenáván výrazný pokles vytáčeného připojení. Zatímco ještě v roce 2005 se k internetu připojovala pomocí této technologie více než polovina uživatelů, v současné době je již tento podíl pouze 7%. Naopak výrazně posiluje připojení technologií ADSL a prostřednictvím kabelové televize. Tyto typy připojení využívá dnes shodně více než pětina obyvatel ČR (22, resp. 23 %). Česká republika má ve srovnání s jinými zeměmi jednu zvláštnost týkající se typu připojení k internetu v domácnostech, a to že nejvyužívanějším typem připojení je bezdrátové připojení, zejména Wi-Fi. Bezdrátově je připojeno kolem 38 % českých domácností.
Z průzkumu uveřejněném na serveru MarketingovéNoviny.cz dále vyplývá, že internet používají lidé především jako prostředek komunikace pomocí elektronické pošty (99 %) a jako nástroj sloužící k získávání praktických informací (98 %) a nových poznatků (94 %). Poměrně hojně využívané jsou i další možnosti, které internet nabízí. Dvě třetiny aktivních uživatelů internetu nakupují online, komunikují prostřednictvím instant messaging (např. ICQ), více než polovina stahuje programy a třetina si stahuje filmy. Internet je využíván nejen pasivně, o čemž svědčí skutečnost, že jedna čtvrtina aktivních uživatelů spravuje vlastní internetové stránky.
Portál Atlas.cz má novou podobu. Živými, interaktivními a aktuálními informacemi chce oslovit mladé rodiny a uživatele nad 25 let. Do balíčku nových služeb Atlasu.CZ patří domovská stránka s možností poskládat si modré boxy i obsah podle svých představ.
Dle informací z týdeníku Strategie vyplývá, že další novinkou bude zpravodajský web aZpravy.cz. Inovaci předcházelo výběrové řízení na dodavatele zpravodajství, ve kterém zvítězila společnost Vltava – Labe – Press. Druhý inovovaný on-line magazín Útulně.cz si bere na mušku širokou oblast bydlení a životního stylu. Pro čerstvé rodiče má Atlas také novinku, server Špunt.cz, který jim pomůže porozumět dětskému světu.
Některé významné tuzemské internetové weby změní od září svůj vzhled. Novou hlavní stránku ohlásil druhý největší portál Centrum.cz a inovovanou podobu zavede i zpravodajský server Lidovky.cz. Další zpravodajský server iDnes by měl začít spolupracovat s vydavatelem elektronických jízdních řádů IDOS.
Portál Lidovky.cz od 3. září změní strukturu svého webu. Zásadní změnou bude struktura serveru, jeho grafika včetně rozmístění a formátů reklamního prostoru a přibude nová rubrika Svět techniky. K jednodušší orientaci by měla sloužit nová horní navigační lišta, která umožňuje vstup do jednotlivých rubrik, jako jsou tištěné Lidové noviny, Neviditelný pes, Auto, Bydlení, Referáty, Blogy a další.
Centrum.cz spustí první týden v září veřejný test zcela nové domovské stránky, která by měla být přehlednější a bohatší na informace. "Nabízíme uživatelům novou podobu domovské stránky. V rámci veřejného testu si sami určí její finální podobu. A bude i na nich, zda si ji poté opravdu nasadí jako svoji novou domovskou stránku Centrum.cz nebo si nechají stávající," uvedl výkonný ředitel Pavel Mucha.
Atlas si se změnami pospíšil a již na začátku srpna zavedl nové fulltextové vyhledávání ve spolupráci s konkurenčním Seznamem a rovněž vyměnil svou PR agenturu, jak vyplývá ze článku na zpravodajském serveru Marketing & Media. Počet uživatelů vyhledávání se během měsíce zvýšil o 30 procent. Návštěvnost českých internetových serverů v červenci proti předchozímu měsíci klesla o dvě procenta na 5,5 milionu uživatelů. Počet domácích uživatelů se snížil o tři procenta na 4,12 milionu.
Založit si své vlastní webové stránky umožňuje uživatelům služba serveru eStránky. Z původně ryze soukromého webu vznikl projekt, který s úspěchem využívá několik set tisíc uživatelů. Jak vlastně eStránky vznikly? Daří se jim úspěch proměnit v komerční profit? A co plánují do budoucna?
Geneze projektu, jehož stránky v červnu 2007 navštívilo podle NetMonitor1,8 milionu návštěvníků Projekt začal vznikat v roce 2003. Původní záměr ale vůbec nebyl komerční. "Chtěl jsem jen pro vlastní potřebu nechat udělat jednoduchý systém, který by uměl přijmout přes FTP fotografie, automaticky z nich udělat náhledy a fotogalerii s archivem, poskytl možnost publikovat statické stránky, příspěvky do rubrik, zamykání a samozřejmě aby výsledné stránky byly na naší doméně. Tyto požadavky jsem sepsal na kus papíru a předal programátorovi, který byl ochoten takový systém za rozumné peníze naprogramovat," řekl Martin Krudenc.
Z malého projektu se eStránky vyklubaly v přínosný systém pro český Internet. Funkčně nabízejí více než většina blogovacích systémů a vytvoření jednoduchých stránek zpřístupnily pro obyčejnou internetovou populaci. Vlastní web se články, diskusemi a fotogalerií si dnes může každý vytvořit za pár minut i bez povědomí o HTML, FTP či PHP a MySQL. A pokud se vyrovná například s reklamou a doménou třetího řádu, nemusí nic platit.
Hlavní příjmy plánoval majitel eStránek získávat z placených nadstandardních služeb. Naopak zprvu nepočítal s penězi z reklamy. Návštěvnost eStránek však inzerenty přitáhla. Zajímavé na nich je, že spektrum návštěvníků je kvůli různorodým tématům uživatelských stránek roztříštěné a odlišné. Což může být výhoda i nevýhoda.
Od svého spuštění v září roku 2005 služba eStránky nabrala 280 000 návštěvníků. Těch dosud aktivních je méně než polovina. Uživatelů, kteří si platí nadstandardní služby (bez reklamy, více prostoru, nastavení vlastního vzhledu), jsou čtyři tisíce. Provozovateli platí 420 korun ročně, v případě komerčního využití stránek 1500 korun bez DPH.
Loni v srpnu vstoupil do projektu eStránky investor Samona Magazines Praha s.r.o., který v České republice stojí za dvěma desítkami titulů, v zahraničí má na kontě více než dvě stovky médií.Jaký má nový investor záměr s eStránkami? Mezi hlavními záměry patří technický a personální rozměr, vybudování obchodního oddělení pro prodej reklamy a vstup na zahraniční trhy. Pro tuzemskou pobočku Sanomy jsou eStránky prvním výlučně internetovým projektem. V jejím portfoliu dále nalezneme internetové stránky časopisů. O vážných úmyslech nynějších představitelů eStránek svědčí také to, že se nedávno stali členem Sdružení pro internetovou reklamu.
Podle serveru Lupa.cz, kde byl článek zveřejněn, je hlavní změnou nový systém, na kterém prý autoři intenzivně pracují. Má být upraven tak, aby mohl být snadno lokalizován a licencován. Prioritou nadále zůstává český trh, kde eStránky vidí ještě velký potenciál pro růst. Konkurence ale nespí. V internetových kuloárech se proslýchá, že eStránkám brzy vznikne na českém internetu adekvátní konkurence.
Dobrou zprávou je, že současná i nastupující generace má zázemí pro svou tvorbu na internetu. Na jedné straně se zvýší produkce obsahového balastu, na druhé straně i z něj se sem tam narodí nové talenty, pro něž mohou být služby jako eStránky dobrou startovací dráhou. A kvalitních provozovatelů kvalitních webů potřebuje český Internet pořád dost na všech úrovních.
Z výzkumu, který si nechal vypracovat mobilní operátor T-Mobile, vyplývá, že lidé v Moravskoslezském kraji využívají internet méně lidé než v jiných částech republiky. Také dostupnost internetu je zde horší. Zatímco v celé zemi má k dispozici internet zhruba 27 % rodin, tak na severu Moravy se k internetu připojuje zhruba 26 % domácností, tím se region řadí na osmé místo v ČR.
Na prvním místě ve využívání internetové sítě je Praha s podílem 38 procent. Na opačném konci jsou Ústecký kraj a Zlínský kraj, kde využívá internet jen zhruba pětina domácností. V Česku mají přístup k internetu tři čtvrtiny domácností, ale na severu Moravy je 69 procent rodin, které mají doma počítač. To znamená páté místo od konce mezi kraji v České republice.
Podle serveru iHNed.cz v Česku využívá aktivně internet 41 procent populace ve věku od 16 let. Polovina uživatelů tak činí kvůli informacím ohledně cestování a ubytování. Nejvíce surfují na internetu studenti a lidé mezi 16 až 24 lety, kteří si oblíbili komunikaci jako ICQ, chatování a vyhledávání informací. Více uživatelů je také ve městech než na venkově. Celkový počet zákazníků meziročně stoupl o 8,6 procenta na 5,14 milionu.
Na českém internetu se schyluje k malé revoltě: jednička ve vyhledávání Seznam.cz začíná spolupracovat s dosavadním konkurenčním portálem Atlas.cz. Ten v budoucnu bude vyhledávat právě s pomocí Seznamu.
Důvodem je stále rostoucí vliv amerického vyhledávače Google. Ten přišel do Česka s koncovkou .cz loni v srpnu. Za tu dobu podle statistik ukrojil až patnáctiprocentní podíl z trhu internetového vyhledávání.
A české portály vydělávají právě na tom, jak silné jsou ve vyhledávání. Čím více lidí totiž "klikne" na nalezený výraz, tím více peněz portály dostanou od firem, jejichž služby či produkty vyhledávač našel.
"Spojení jedničky a trojky na českém trhu ve vyhledávání je logickým krokem pro posílení jejich pozic proti celosvětovým hráčům," reagoval na dohodu Seznamu a Atlasu Pavel Doležal z internetové firmy Ataxo, která zprostředkovává pro české portály reklamní příjmy.
Z článku na serveru iHNed.cz dále vyplývá, že spolupráce Seznamu s Atlasem je průlomová, protože Seznam se doposud o své unikátní vyhledávání s nikým nechtěl dělit. Až nyní Seznam začal dělat to, co jeho největší konkurent Google, který své služby běžně nabízí dalším - naposledy v Česku nahradil nepříliš dobré vyhledávání na portálu iDnes.cz.
Běžný návštěvník Atlasu ani Seznamu průlomovou spolupráci na první pohled nepozná. Každý z portálů si ponechá svůj vzhled i typické firemní barvy. Na obou serverech se mu ale ukážou stejné vyhledané odkazy.
Statistiky projektu NetMonitor ukazují, že se česká internetová populace za minulý rok zvětšila o více než pětinu uživatelů. Počet načtených stránek tak od května 2006 do května 2007 překročil padesátiprocentní hranici. A průměrně strávený čas jednoho uživatele v síti byl 20 hodin, 28 minut a 6 sekund za měsíc.
To však nic není proti Číně. Podle průzkumu organizace China Internet Network Information Centre (CNNIC), který byl proveden v červnu, je v Číně 162 milionů uživatelů internetu. Na nejlidnatější zemi na světě to ovšem není zas tak vysoké číslo. Počet obyvatel Číny je odhadován zhruba na 1,3 miliardy.
Podle blogu Jiřího Macicha je to svým způsobem pokrok, jelikož podle čísel z prosince loňského roku bylo uživatelů internetu v Číně jen 137 milionů. To znamená, že za půlrok přibylo 25 milionů uživatelů internetu, a to navzdory politice komunistické vlády, která například tvrdě reguluje internetové kavárny.
Podle televizního kanálu BBC dosahuje hodnota reklamních kampaní cca 16 miliard eur za rok, jde tedy o dvojnásobek investic do reklamy oproti loňskému roku. Z informací, které vyplývají ze studie on-line reklamy společnosti Forrester, jde o devítiprocentní nárůst z celkových výnosů.
Z informací, které poskytl server DigiWeb.cz, je celých 52 % uživatelů pravidelně připojených a tráví na internetu více času než např. sledováním televize. Jenom evropští internetoví uživatelé jsou v průměru 14,3 hodin týdně, zatímco televizi sledují 11,3 hodiny, noviny a časopisy pouze 4,4 hodiny.